Inflace v České republice v letech 2021 až 2023 se stala jednou z hlavních makroekonomických výzev. Po desetiletích umírněných cen (v průměru 2–3 % ročně) dosáhl růst spotřebitelských cen v roce 2022 17,5 % – nejvyšší hodnoty od roku 1993.
Hlavními faktory byly globální faktory: rostoucí ceny energií, narušené dodavatelské řetězce a následky války na Ukrajině. Domácí faktory – včetně napjatého trhu práce a silné spotřebitelské poptávky – však zvýšily inflační tlak.
Největší dopad měl energetický sektor. Česká republika, závislá na dovozu plynu a ropy, čelila prudkému nárůstu tarifů za elektřinu a teplo. To přímo ovlivnilo domácnosti a zvýšilo průmyslové náklady.
Na rozdíl od některých zemí EU Česká republika nezavedla rozsáhlé přímé energetické dotace. Místo toho se vláda rozhodla pro cílené platby nejzranitelnějším skupinám, což omezilo fiskální zátěž, ale inflaci plně nezmírnilo.
Česká národní banka (ČNB) reagovala rozhodně: od března 2021 do srpna 2023 byla klíčová úroková sazba zvýšena z 0,25 % na 7,0 %. Jedná se o jednu z nejagresivnějších kampaní zpřísňování v Evropě.
Reklama
