Index PX, přední barometr českého akciového trhu, byl spuštěn v roce 1994 a od té doby slouží jako klíčový ukazatel investorské nálady a výkonnosti největších společností v zemi. Jeho výkonnost odráží nejen firemní výkonnost, ale i makroekonomické trendy v České republice.
Index se vypočítává na základě akcií společností s největší tržní kapitalizací a likviditou, obchodovaných na Pražské burze cenných papírů. Mezi pravidelné účastníky patří ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR a Erste Group. Tyto společnosti zastupují energetický, finanční a spotřebitelský sektor, takže je index citlivý na změny v těchto sektorech.
Po celá desetiletí vykazuje PX stabilní růst, zejména v roce 2010, kdy Česká republika zažívala ekonomický boom: nízká nezaměstnanost, růst HDP a stabilní inflace podporovaly důvěru investorů. V roce 2019 dosáhl index historického maxima. V období krize však index rychle reaguje na negativní vývoj. Například v roce 2020 způsobila pandemie prudký 30% pokles indexu PX, zatímco v roce 2022 vedly energetická krize a geopolitická nestabilita k volatilitě a korekci o 15–20 %.
Trhy
Reklama
Reklama
Český trh s dluhopisy, ačkoli je pro veřejnost méně viditelný než akciový trh, hraje důležitou roli ve financování vládního i podnikového sektoru. Jeho rozvoj začal v 90. letech 20. století, souběžně se vznikem burzy cenných papírů, ale dlouhou dobu zůstával nedostatečně rozvinutý.
Veřejný sektor tomuto trhu dominuje. Ministerstvo financí České republiky pravidelně vydává krátkodobé (do jednoho roku) a dlouhodobé (do 30 let) dluhopisy prostřednictvím aukcí. Tyto cenné papíry jsou považovány za bezrizikové a slouží jako základ pro výnosovou křivku používanou k oceňování podnikových dluhopisů.
Výnosy z českých státních dluhopisů jsou tradičně nízké, což odráží vysoký rating země (A1 od Moody’s, A+ od S&P). V letech 2022–2023 však v důsledku zpřísňování měnové politiky ECB a rostoucí inflace sazby výrazně vzrostly, zejména u krátkodobých dluhopisů. Trh s podnikovými dluhopisy je výrazně menší. Nejaktivnějšími emitenty jsou velké banky (Komerční banka, ČSOB) a energetické společnosti. Většina korporátních dluhopisů je umisťována soukromě, nikoli na volném trhu, což omezuje přístup pro drobné investory.
Reklama
Zahraniční investoři hrají významnou roli při formování likvidity a cen na českém akciovém trhu. Podle ČNB se podílejí na kapitalizaci společností kótovaných na Pražské burze cenných papírů přes 60 %, zejména v energetickém, finančním a tabákovém sektoru.
Mezi největší zahraniční akcionáře patří rakouské, německé a americké investiční fondy. Například Erste Group (Rakousko) kontroluje významnou část bankovního sektoru, zatímco Philip Morris International (USA) vlastní tabákovou společnost Philip Morris ČR, jednu z nejcennějších akcií na českém trhu.
Zahraniční investoři preferují „blue chips“ – akcie s vysokou kapitalizací a stabilními dividendami. To vysvětluje koncentraci zájmu kolem společností ČEZ, Komerční banky a Moneta Money Bank. Malé a střední podniky i přes svůj potenciál zůstávají mimo zaměření mezinárodního kapitálu. Aktivita zahraničních hráčů se zvyšuje zejména v obdobích globální nestability, kdy je Česká republika vnímána jako „bezpečný přístav“ ve střední Evropě. Silné makroekonomické ukazatele, nízké zadlužení a stabilní export činí česká aktiva atraktivními ve srovnání s jinými rozvíjejícími se trhy.
Kapitálové toky ze zahraničí však podléhají volatilitě. V roce 2022 došlo uprostřed energetické krize a geopolitického napětí ke krátkodobému odlivu zahraničních portfoliových investic. To způsobilo pokles indexu PX a zvýšilo zranitelnost trhu vůči vnějším faktorům.
Reklama
Česká republika, člen Evropské unie od roku 2004, si stále udržuje korunu (CZK) jako svou národní měnu. Otázka přijetí eura je však pravidelně diskutována v politických a ekonomických kruzích, zejména na pozadí integračních procesů do EU a tlaku ze strany Evropské komise.
České finanční trhy jsou již úzce propojeny s eurozónou. Většina exportních kontraktů českých výrobců (zejména v automobilovém a strojírenském průmyslu) je denominována v eurech. To činí českou ekonomiku citlivou na kolísání kurzu CZK/EUR a vytváří poptávku po zajištění proti měnovým rizikům.
Bankovní sektor země je také orientován na euro. Ačkoli závazky vůči veřejnosti jsou primárně denominovány v korunách, mnoho firemních úvěrů a mezibankovních transakcí je prováděno v eurech. To vytváří měnovou nerovnováhu, kterou se regulátoři snaží minimalizovat prostřednictvím dohledových opatření. Pokud by Česká republika přijala euro, mohlo by to vést k nižším transakčním nákladům a snadnějšímu přístupu k evropským finančním nástrojům. Měnové riziko pro investory by zmizelo, což by potenciálně zvýšilo atraktivitu českých aktiv pro zahraniční portfoliové investory.
Přechod však s sebou nese i rizika. Ztráta měnové politiky jako nástroje makroekonomické stabilizace by mohla oslabit schopnost země reagovat na šoky. Například během krizí oslabující koruna pomáhala udržovat konkurenceschopnost exportu, což by s eurem již neplatilo.
Reklama
Český akciový trh má relativně krátkou, ale bohatou historii. Jeho rozvoj začal na počátku 90. let 20. století po rozdělení Československa a přechodu k tržní ekonomice. Jedním z klíčových milníků bylo založení Pražské burzy cenných papírů (BCPP) v roce 1992, která se stala ústřední platformou pro obchodování s cennými papíry v zemi.
V počátečních letech sehrála BCPP klíčovou roli v privatizaci státních podniků. Programy kupónové privatizace umožnily milionům občanů stát se akcionáři národních společností, jako jsou ČEZ, Komerční banka a Český telekomunikační úřad. Tím vznikla široká základna soukromých investorů, ačkoli mnozí z nich měli jen malé pochopení mechanismů akciového trhu.
Na přelomu tisíciletí prošla Pražská burza cenných papírů významnou modernizací. V roce 2001 byla přejmenována na Burzu cenných papírů Praha (BCPP) a v roce 2008 byla plně integrována do Vídeňské burzy cenných papírů (Wiener Börse AG). Tato integrace výrazně zvýšila transparentnost obchodování a technickou infrastrukturu platformy.
Český akciový trh je dnes ve srovnání se sousedními zeměmi, jako je Polsko a Německo, relativně malý. Index PX, hlavní benchmark, reprezentuje pouze asi 15 společností. Dominuje jim energetický gigant ČEZ, bankovní společnosti (Komerční banka, Moneta Money Bank) a průmysloví hráči, jako jsou Erste Group a Philip Morris ČR.
Reklama
