Navzdory rozvoji alternativ zůstává trh s dluhopisovým financováním pro korporace omezený. Pouze velké společnosti – jako ČEZ, Agrofert a Erste Group – vydávají korporátní dluhopisy, nejčastěji na mezinárodních burzách a v eurech. Menší firmy se tomuto nástroji vyhýbají kvůli vysokým nákladům na zveřejňování informací a právním předpisům.
Rizikový kapitál a andělské financování v České republice roste, ale zůstává koncentrováno v Praze a v technologických sektorech – IT, biotechnologiích a čistých technologiích. Fondy jako Credo Ventures, Presto Ventures a Nation 2 investují primárně v raných fázích a hledají spíše vlastní kapitál než dluh.
Je zajímavé, že mnoho českých firem preferuje interní financování – reinvestování zisku. To je běžné zejména u rodinných podniků a společností se stabilními peněžními toky. Tento přístup minimalizuje dluh a udržuje kontrolu nad podnikem.
S růstem úrokových sazeb České národní banky (od roku 2022 do roku 2024) se výrazně zvýšily náklady na bankovní úvěry. To vedlo společnosti k hledání flexibilnějších podmínek – například prostřednictvím platforem pro crowdfunding akcií (jako je Startovač) nebo partnerských investic od velkých korporací.
Regulační prostředí pro podnikové finance je v souladu se standardy EU. Směrnice o nefinančním zveřejňování, směrnice o udržitelném financování (SFDR) a směrnice o boji proti praní špinavých peněz (AMLD6) se dotýkají i středních podniků, zejména při spolupráci se zahraničními partnery. Celkově je podnikové financování v České republice hybridem tradičního bankovního modelu a postupně se rozšiřujících alternativ. Budoucnost bude pravděpodobně zahrnovat diverzifikaci zdrojů, zejména s ohledem na rostoucí kapitálové náklady a globální nejistotu.
Reklama
