Míra úspor v České republice zůstává jednou z nejvyšších v regionu. Podle odhadů ČNB je průměrný sklon k úsporám přibližně 10–12 % disponibilního příjmu. To je způsobeno jak kulturními postoji, tak omezenými spotřebitelskými úvěry ve srovnání se západní Evropou.
Spořicí chování je obzvláště výrazné u rodin středního věku (35–55 let), které si spoří na vzdělání dětí, vylepšení domu nebo budoucí důchod. Mladší lidé naopak obvykle utrácejí větší část svého příjmu, i když aktivně využívají úročené bankovní účty.
Vládní programy, jako například státem podporovaný systém dobrovolného důchodového spoření (II. pilier), hrají důležitou roli v podpoře spoření. Účast v tomto systému opravňuje k roční dotaci až do výše 2 300 korun, která podporuje pravidelné spoření i při skromných příjmech.
Reklama
Za zmínku stojí, že i přes vysokou míru úspor má mnoho domácností omezený finanční polštář. Průzkumy ukazují, že pouze polovina populace dokáže pokrýt neočekávané výdaje (jako jsou opravy auta nebo lékařská péče) bez nutnosti půjčky. Celkově finanční struktura českých domácností odráží rovnováhu mezi obezřetností a umírněnou spotřebou. Je formována stabilní zaměstnaností, dostupným bydlením (ve srovnání se západní Evropou) a kulturní tradicí vyhýbání se dluhům, zejména bez zajištění.
