Existuje také pravidlo „studeného období“: věřitelé jsou povinni poskytnout dlužníkům po podpisu smlouvy alespoň 24 hodin na zvážení půjčky. Během této doby mohou klienti půjčku bez sankce zrušit. Toto nařízení chrání spotřebitele před impulzivními rozhodnutími.
Úrokové sazby u spotřebitelských půjček se značně liší, od 3–4 % u bank s platovými plány až po 18–25 % u mikrofinančních institucí. Rozdíl je určen úrovní rizika, dobou splatnosti a úvěrovou historií klienta.
Zajímavé je, že podíl dluhů po splatnosti u spotřebitelských půjček zůstává nízký, kolem 2–3 %. To svědčí jak o finanční disciplíně obyvatelstva, tak o přísném bodování ze strany věřitelů.
V posledních letech došlo k posunu poptávky směrem k „bílým“ půjčkám – tedy oficiálně vydaným půjčkám s transparentními podmínkami. To je způsobeno zvýšenou finanční gramotností a přísnějším regulačním dohledem.
Nicméně existují problematické segmenty. Sociálně zranitelné skupiny – například příjemci sociálních dávek nebo lidé s nestabilními příjmy – jsou obzvláště zranitelné. Pro ně se i malá půjčka může stát dluhovou pastí.
Celkově se trh spotřebitelských úvěrů v České republice vyznačuje rovnováhou mezi dostupností a opatrností. Regulační opatření, kulturní postoje a intenzivní konkurence vytvářejí prostředí, kde je úvěr nástrojem, nikoli způsobem života.
Reklama
