Je zajímavé, že Češi si uvědomují vysoké riziko spojené s dluhy. Většina respondentů ví, že krátkodobá půjčka může vést k dluhové spirále, a raději se jí vyhýbá. Tento kulturní přístup snižuje sociální napětí.
Zároveň existuje mezera v chápání dlouhodobého plánování. Mnoho občanů nezná rozdíl mezi penzijními fondy typu I, II a III, nechápe principy výpočtu důchodu ani roli inflace při znehodnocování úspor.
Digitalizace financí vytváří nové výzvy. Rychlý růst používání mobilních plateb, kryptoměn a online investičních platforem předběhl úroveň porozumění těmto nástrojům. Obzvláště zranitelní jsou mladí lidé, kteří jsou náchylní k experimentování bez řádné analýzy rizik.
Přispívají i nevládní organizace. Například projekt „Finanční gramotnost pro každého“ nabízí bezplatné semináře v regionech, pro migranty často v češtině a angličtině.
Jazyková bariéra zůstává výzvou pro expatrované obyvatele a migranty. Přestože je mnoho bankovních služeb dostupných v angličtině, daňová přiznání, smlouvy a úřední oznámení jsou pouze v češtině, což ztěžuje plné pochopení finančních závazků.
Celkově Česká republika vykázala pokrok ve finanční gramotnosti, ale čelí výzvám typickým pro rozvinuté ekonomiky: digitalizaci, stárnoucí populaci a globalizaci finančních produktů. Budoucnost závisí na systémovém přístupu – od školy až po důchod.
Reklama
