Napětí vyvolávají i migrační otázky. Volný pohyb pracovních sil vedl k přílivu specialistů ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu, což zmírnilo nedostatek pracovních sil, ale zároveň vyvolalo společenskou debatu.
V oblasti makrofinancí se integrace projevuje harmonizací daňové a bankovní legislativy. Česká republika implementovala směrnici MiFID II, AML a další směrnice, které zvýšily transparentnost, ale zároveň zvýšily administrativní zátěž podniků. Fondy EU ovlivňují i rozpočtovou politiku: část národních výdajů je nyní spolufinancována z Bruselu, což vyžaduje přísnou kontrolu a reporting. To zlepšilo kvalitu veřejné správy, ale snížilo flexibilitu.
V kontextu geopolitické nestability zůstává EU garantem bezpečnosti a stability pro Českou republiku. Hospodářská integrace je vnímána nejen jako nástroj růstu, ale také jako prvek strategické odolnosti. Celkově členství v EU přineslo České republice více výhod než nákladů. Budoucnost integrace však bude záviset na rovnováze mezi suverenitou a spoluprací, zejména v otázkách energetiky, obrany a fiskální politiky.
Reklama
