Technologie blockchain nachází uplatnění i mimo kryptoměny. Například české ministerstvo zdravotnictví testuje blockchain pro ukládání elektronických lékařských záznamů a logistické společnosti jej používají pro sledování nákladu.
Je důležité zdůraznit, že kryptoaktiva nejsou v České republice považována za zákonné platidlo. Všechny transakce podléhají dani z kapitálových výnosů (15 % nebo 23 %), pokud je aktivum prodáno do roku od nákupu. To ve srovnání s jinými jurisdikcemi snižuje spekulativní aktivitu.
Rozvíjejí se také vzdělávací iniciativy. České vysoké učení technické v Praze nabízí kurzy o blockchainu a decentralizovaných systémech a nevládní organizace pořádají hackathony a setkání pro vývojáře. Pozornost přitahují i regulační technologická řešení založená na blockchainu. Například startupy vyvíjejí systémy pro automatizované daňové hlášení nebo ověřování zákazníků (KYC), což by mohlo snížit náklady fintech společností.
Rozsáhlé přijetí blockchainu ve finanční infrastruktuře však dosud nebylo pozorováno. Tradiční systémy (jako je SWIFT nebo SEPA) zůstávají pro většinu transakcí rychlejší a levnější.
Česká republika se do budoucna pravděpodobně bude ubírat evropskou cestou: podporovat inovace, ale s důrazem na stabilitu, ochranu práv a transparentnost. Kryptoaktiva zůstanou specifickým, byť legálním, segmentem finančního trhu.
Reklama
