Česká republika, člen Evropské unie od roku 2004, si stále udržuje korunu (CZK) jako svou národní měnu. Otázka přijetí eura je však pravidelně diskutována v politických a ekonomických kruzích, zejména na pozadí integračních procesů do EU a tlaku ze strany Evropské komise.
České finanční trhy jsou již úzce propojeny s eurozónou. Většina exportních kontraktů českých výrobců (zejména v automobilovém a strojírenském průmyslu) je denominována v eurech. To činí českou ekonomiku citlivou na kolísání kurzu CZK/EUR a vytváří poptávku po zajištění proti měnovým rizikům.
Bankovní sektor země je také orientován na euro. Ačkoli závazky vůči veřejnosti jsou primárně denominovány v korunách, mnoho firemních úvěrů a mezibankovních transakcí je prováděno v eurech. To vytváří měnovou nerovnováhu, kterou se regulátoři snaží minimalizovat prostřednictvím dohledových opatření. Pokud by Česká republika přijala euro, mohlo by to vést k nižším transakčním nákladům a snadnějšímu přístupu k evropským finančním nástrojům. Měnové riziko pro investory by zmizelo, což by potenciálně zvýšilo atraktivitu českých aktiv pro zahraniční portfoliové investory.
Přechod však s sebou nese i rizika. Ztráta měnové politiky jako nástroje makroekonomické stabilizace by mohla oslabit schopnost země reagovat na šoky. Například během krizí oslabující koruna pomáhala udržovat konkurenceschopnost exportu, což by s eurem již neplatilo.
Reklama
