Rozpočtový deficit, který se dočasně prohloubil během pandemie a energetické krize, se postupně zmenšuje. V roce 2024 činil přibližně 3 % HDP, což je v souladu s pravidly Evropského paktu stability a růstu, a to i přes zpoždění jeho plné implementace.
Trh práce je dalším pilířem stability. Míra nezaměstnanosti v České republice zůstala v letech 2017 až 2023 nejnižší v EU – přibližně 2–3 %. I v obdobích pomalejšího růstu zaměstnavatelé raději snižují pracovní dobu než propouštějí pracovníky, což zmírňuje sociální dopady.
Ekonomika nicméně čelí strukturálním výzvám: stárnoucí populaci, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a závislosti na exportu. Tyto faktory omezují potenciální růst a zvyšují zranitelnost vůči vnějším šokům, zejména v eurozóně.
Česká koruna, ačkoli není měnou eurozóny, vykazuje vysokou stabilitu. Od roku 2017 Česká národní banka opustila svůj režim devizových intervencí a směnný kurz Kč je nyní tržně orientovaný, což posílilo důvěru investorů a snížilo měnová rizika.
Celkově je makroekonomický model České republiky založen na konzervativním řízení, obchodní otevřenosti a sociální ochraně. Tato kombinace umožnila zemi úspěšně překonat několik globálních krizí a udržet si odolnost bez nadměrných tržních intervencí.
Reklama
